Obec Křešice
Křešice

Sedlec


Obec leží na tak zvavé Sedlecké planině, ohraničené jižně Holým, jihovýchodně Skalkou, východně Hořídlem, na severu a západě srázně spadající k vylouženému křídovému úvalu potoka Lučního a jeho přítoku Širokého potoka; průměrná výška vsi nad mořem přes 250 m. Silnice vede na severozápadním okraji obce ze Zahořan do Horní Řepčice; tuto křižuje vozovka z Velkého Újezda do Encovan vedoucí. Pod ní jest rybník s pramenitou vodou.
Ves uvádí se v donační listině ke kolegiátnímu chrámu sv. Štěpána v Litoměřicích (Zedize) z
r. 1057, Později připadla Augustiánskému řádu v Roudnici a koncem XV. století Ladislavu Zeidlicovi ze Schönfeldu. Na počátku tohoto století bývala zde prý tvrz, která byla však již v 
r. 1544 pustou. V roce 1623 bylo zkonfiskováno celé zboží encovanské a s ním i Sedlec, který přešel koupí na paní Polyxenu z Lobkovic (viz kroniku Encovan).
V r. 1780 měla obec 23 čísla, v r. 1820 pak 31 domů a 178 obyvatelů. Český živel v obci udržel se až do našich dob; v r. 1900 bylo zde 38 domů a 177 duší; soukromě tu tenkrát napočteno 10 Čechů.
Obyvatelstvo živilo se rolnictvím. Názvy zachované; Horka, Mokrý, Žmavka. Školou a farou náleží Sedlec do Zahořan; kaplička je pozdějšího data.

Sedlec – historie