Třeboutice

Obec leží u ústí Lučního potoka do Labe, při silnici z Křešic do Litoměřic.
Osada náleží do skupiny nejstarších obcí při osídlení kraje Litoměřiců vzniklých. Dle zakládací listiny ke kolegiátnímu kostelu sv. Štěpána náležely mu z této vsi dva poddaní, (Trebucicih rustici duo. Rozroy et frater eius Hostas cum terra). Hrdelské panství mělo ve vsi dvě vinice. Jednu na pozemku biskupa Litoměřického, ve svahu mezi Litoměřicemi a Třebouťicemi (koupil ji Břevnovský probošt P. Viktorin Badurius), druhou "Klín" zvanou, vedle prvé ležící (koupil opat Tomáš roku 1683 za 1400 zl. od vdovy ze Schmidlu). Tato druhá vinice náležela arcibiskupskému radovi Burkhardovi, který s jemu svěřenými skvosty arcibiskupskými uprchl. Arcibiskup (Konrád z Vechty) zmocnil se v náhradu vinice. Po uprázdnění stolce arcibiskupského připadla králi, který ji s jinou vinicí u Křešic Zdeňku ze Šternberka odstoupil. Pak dostala se výše zmíněné vdově. Roku 1437 zastavil ves císař Zikmund s Křešicemi za 100 kop městu Litoměřicům. V účetních knihách města zaznamenáno, že o Jiří platilo 18 poddaných z Třeboutic na desátcích a přídavcích 12 kop 32 grošů, o Havle týž peníz. V r. 1619 koupilo město celou ves, brzo ji však pozbylo a obec biskupství vrácena; Část dostala se k panství Zahořanskému. Dle starého urbáře městského bylo v r. 1855 sedm sedláků a šest domkářů. Ves platila proboštství 8 kop 26 grošů 2 denáry; v obci byl hostinec, který ročně 20 sudů a 4 vědra piva vytočil a mlýn, který ročně 40 měr žita a 12 kop za výkrm vepřů odváděl.
Ke konci XVIIL stol. byla ve vsi 54 čísla; v r. 1830 pak 62 domů se 333 obyvateli, z toho náleželo 8 čísel se 43 lidmi k panství Zahořanskému, ostatní vše k biskupství; v tomto díle byl též zámek, dvůr (vystavil jej biskup Mořic Sasky) s ovčínem, pivovar na 28 sudů, 2 hostince, l kovárna, l mlýn a cihelna. Roku 1900 měla obec 59 domů s 284 obyvateli (mezi nimi 22 Čechů), poplužní dvůr, pivovar a cihelnu.
Ve válce sedmileté obec též velmi trpěla.
Obyvatelstvo živilo se zemědělstvím, sadařstvím a vinařstvím Také něco chmele se pěstuvalo. Katastrální názvy české; Machovka, Kopce, Brna, Sestopka.
Školou i farou náležela obec do Křešic.