Křešice - Oficiální web obce

    Na hřbitově zdejším spí věčný sen kněz-buditel, filosof a básník Vincenc Zahraník, vrstevník Jungmana, Dobrovského, Vinařického a Čelakovského. Narodil se 29. prosince 1790 ze starousedlé rodiny v Mladé Boleslavi. Po výchozem školy normální ve svém rodišti, byl přijat r. 1799 do piaristického gymnasia tamtéž, které r. 1807 absolvoval. Vstoupil po té do řehole piaristů, ale přestoupil za krátko do litoměřického semináře, kde byl r. 1813 na kněze vysvěcen a kaplanoval pak ve Všejanech a Křinci, Roku 1816 stal se sekretářem litoměřického biskupa Jos. Frant. Hurdálka, Čtyři léta po té byl jmenován druhým konsistoriálním sekretářem a v r. 1820 profesorem semináře. Kratinko těšil se z této hodnosti. Již v březnu počaly na udání pražského kanovníka Frant. Pallase, do Říma papeži přímo podané, výslechy různých profesorů semináře a knězi (i pražský Bolzáno byl mezi nimi), kteří připravovali prý tak zv. obrodné hnutí křesťanské. V Litoměřicích řídil výslech dvorní farář Frint z Vídně, Ačkoli Zahradníkovi ničeho dokázáno nebylo, byl přece také odsouzen a to k zbavení profesury a 4 týdnům žaláře, Kabinetní list potvrdil rozsudek. Vídeňská vláda přiměla na zakročení papežské komise i biskupa Hurdálka ke vzdání se úřadu a Zahradníkovi dána odlehlá chudičká fara v Zubrnicích, kde 10 let živořil. V r. 1830 obdržel faru v Křešicích, která nebyla o mnoho lepší. Příjem byl malý (474 zl.12 kr. konv. měny ročně) a budova farní na sesutí. Ale přece aspoň mohl zase navázati užší styk se svými přáteli v Praze a věnovati se více práci literární. Snu svého, aby se stal kanovníkem v Praze se nedočkal. Zemřel po 6letém pobytu v Křešicích dne 31. srpna 1836 tyfem. Napsal celou řadu spisů theologických a filosofických "Počátkové umění myslitelství" a "Dušesloví". Toto dílo nebylo aprobováno a vráceno mu k přepracování. Oba spisy napsány byly v Křešicích; (filosofickou činnost Zahradníkovu kriticky objasnil prof. Fr. Čada ve svém vydání I. dílu Zahradníkových spisů v nákladu České akademie v r. 1907. Pro učitele vydal "Nauku pedagogickou dle Niemayera" a "Kratinkou mluvnici českou pro učitele". Založil Jakschův učitelský kalendář a přispíval do "Květů", Nejkrásnějším literárním dílem Zahradníkovým jsou jeho bajky, vyšlé souborně počtem 161 r. 1832 v arcibiskupské knihtiskárně. Druhá sbírka bajek jeho vydána byla ve "Světové knihovně" 70 let po jeho úmrtí profesorem Ferdinandem Strejčkem. Ve všech jeho spisech zrcadlí se duch svobodomyslného kněze, předchůdce Aug. Smetany.
    Hrob jeho, který jeho nejlepší přítel, Vinařický, dal upraviti, byl zrestaurován péčí děkana Josefa Domina. "Řemeslnická beseda** v Mladé Boleslavi dala mu 21, srpna 1881 zasaditi na domě čís. 56 na Podolci pamětní desku, V roce 1926 odhalena městskou radou mladoboleslavskou na české škole křešické pamětní deska Zahradníkova.