HISTORIE OBCE - VINCENC ZAHRADNÍK
Na
hřbitově zdejším spí věčný sen kněz-buditel, filosof a básník Vincenc
Zahraník, vrstevník Jungmana, Dobrovského, Vinařického a Čelakovského.
Narodil se 29. prosince 1790 ze starousedlé rodiny v Mladé Boleslavi.
Po výchozem školy normální ve svém rodišti, byl přijat r. 1799 do
piaristického gymnasia tamtéž, které r. 1807 absolvoval. Vstoupil po té
do řehole piaristů, ale přestoupil za krátko do litoměřického semináře,
kde byl r. 1813 na kněze vysvěcen a kaplanoval pak ve Všejanech a
Křinci, Roku 1816 stal se sekretářem litoměřického biskupa Jos. Frant.
Hurdálka, Čtyři léta po té byl jmenován druhým konsistoriálním
sekretářem a v r. 1820 profesorem semináře. Kratinko těšil se z této
hodnosti. Již v březnu počaly na udání pražského kanovníka Frant.
Pallase, do Říma papeži přímo podané, výslechy různých profesorů
semináře a knězi (i pražský Bolzáno byl mezi nimi), kteří připravovali
prý tak zv. obrodné hnutí křesťanské. V Litoměřicích řídil výslech
dvorní farář Frint z Vídně, Ačkoli Zahradníkovi ničeho dokázáno nebylo,
byl přece také odsouzen a to k zbavení profesury a 4 týdnům žaláře,
Kabinetní list potvrdil rozsudek. Vídeňská vláda přiměla na zakročení
papežské komise i biskupa Hurdálka ke vzdání se úřadu a Zahradníkovi
dána odlehlá chudičká fara v Zubrnicích, kde 10 let živořil. V r. 1830
obdržel faru v Křešicích, která nebyla o mnoho lepší. Příjem byl malý
(474 zl.12 kr. konv. měny ročně) a budova farní na sesutí. Ale přece
aspoň mohl zase navázati užší styk se svými přáteli v Praze a věnovati
se více práci literární. Snu svého, aby se stal kanovníkem v Praze se
nedočkal. Zemřel po 6letém pobytu v Křešicích dne 31. srpna 1836 tyfem.
Napsal celou řadu spisů theologických a filosofických "Počátkové umění
myslitelství" a "Dušesloví". Toto dílo nebylo aprobováno a vráceno mu k
přepracování. Oba spisy napsány byly v Křešicích; (filosofickou činnost
Zahradníkovu kriticky objasnil prof. Fr. Čada ve svém vydání I. dílu
Zahradníkových spisů v nákladu České akademie v r. 1907. Pro učitele
vydal "Nauku pedagogickou dle Niemayera" a "Kratinkou mluvnici českou
pro učitele". Založil Jakschův učitelský kalendář a přispíval do
"Květů", Nejkrásnějším literárním dílem Zahradníkovým jsou jeho bajky,
vyšlé souborně počtem 161 r. 1832 v arcibiskupské knihtiskárně. Druhá
sbírka bajek jeho vydána byla ve "Světové knihovně" 70 let po jeho
úmrtí profesorem Ferdinandem Strejčkem. Ve všech jeho spisech zrcadlí
se duch svobodomyslného kněze, předchůdce Aug. Smetany.
Hrob jeho, který jeho nejlepší přítel, Vinařický, dal upraviti, byl
zrestaurován péčí děkana Josefa Domina. "Řemeslnická beseda** v Mladé
Boleslavi dala mu 21, srpna 1881 zasaditi na domě čís. 56 na Podolci
pamětní desku, V roce 1926 odhalena městskou radou mladoboleslavskou na
české škole křešické pamětní deska Zahradníkova.